Městys Sloup je severní vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Moravský kras a významné poutní místo. Nadmořská výška Sloupu je 470 m n. m. Nejvyšší okolní kopce dosahují výšky 650 m. Počet obyvatel městyse ke dni 31.12.2011 byl 949.

Sloup.jpg

Okolí

Přírodní dominantou městyse a největší turistickou atraktivitou jsou místní Sloupsko-Šošůvské jeskyně se světoznámou Eliščinou jeskyní, krápníkem Svícnem a jeskyní Kůlnou.

Vstupnímu areálu jeskyní vévodí osamělé skalisko "Hřebenáč", podle jehož sloupovitého tvaru je odvozen název městyse.

Ze Sloupu jsou po turistických stezkách lehce dostupné všechny ostatní veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu včetně propasti Macocha. Sloup je také křižovatkou místních i nadregionálních cyklotras.

Jeskyně.jpg
krapnik.jpg

Mezi kulturní památky městyse patří zejména barokní kostel Panny Marie Bolestné, postavený v letech 1751-1754. V kryptě kostela je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolina z Rogendorfu. Další kulturní památkou je místní fara, kde hraběnka v roce 1759 zemřela. Někteří příslušníci rodu Salmů, na který rájecké panství a s ním i Sloup přešly, jsou pochováni v samostatné části sloupského hřbitova, která je další kulturní památkou městyse

 

Na území Sloupu se kromě těchto zapsaných památek nachází několik drobných objektů sakrální architektury, včetně kapličky sv. Peregrina. Městys má také tři památné stromy: lípu u Hřebenáče (cca 260 let) a dvě Salmovy lípy na Salmově hřbitově (cca 160 let).

 

Co se sportovního vyžití týká, v samotném Sloupu jsou k dispozici nedaleké tenisové kurty a beachvoleybalový kurt, v letních měsících je v provozu koupaliště. Skalní masiv u jeskyní je využíván sportovními lezci. Ve Sloupu je dále fotbalové hriště, v zimních měsících je v provozu kluziště s nezaměnitelnou skalní kulisou. Hlavní atrakcí našeho městyse jsou samozřejmě Sloupsko-Šošůvské jeskyně. Okolí Sloupu je rájem pro pěší a cykloturistiku.

Ve Sloupu jsou k dispozici obchody s potravinami, smíšeným zbožím, kutilské potřeby, lékárna, je zde několik hospůdek, je možno zajít na oběd do restaurace. V místním hotelu Stará škola je kromě výborné restaurace k dispozici wellness, bowling a pizzerie.

 

V nedalekém okolí se nachází celá řada zajímavých míst. Jsou dostupné pěšky, na kole, vlastním autem či MHD. Po domluvě, a pokud bude v našich silách, je možnost odvézt Vás na požadované místo mikrobusem.

Historie

Vznik městyse se datuje od poloviny 11. století. Nejstarší věrohodný doklad o existenci Sloupu je z roku. Kosterní nálezy v jeskyni Kůlna však svědčí o osídlení již v době neandrtálského člověka.

 

První písemné doklady o existenci obce jsou z roku 1373 v Zemských deskách moravských. Tehdy část Sloupu patřila hejtmanu Sulíkovi z Konice, pozdějšímu olomouckému purkrabímu. Kosterní nálezy v jeskyni Kůlna svědčí o osídlení již v době neandrtálského člověka. V průběhu husitských válek se o Sloupu žádné doklady nezachovaly. Po roce 1446 pak Sloup držel Sovinec Půta z Doubravice a Holštejna. Dalším vlastníkem byl Jakub ze Šarova, který v roce 1491 prodal Sloup s mlýnem Ludmile z Kunštátu, choti Vratislava z Pernštejna. V roce 1548 upsal Sloup spolu s několika dalšími obcemi Jan z Pernštejna svojí manželce Magdaleně Zekl z Ormozd (Uhry).

 

Koncem 16. století potom už Sloup přechází do majetku rájeckého panství, které tehdy vlastnila vladycká rodina pánů z Drnovic. Po Janu Drnovském zdědila část panství včetně Sloupu v roce 1619 jeho sestra Kateřina, provdaná za Zdislava z Hejsenštejna. Posledním z rodu Drnovských pak byla Jana Drnovská, která zemřela ve Vídni v roce 1667.

V roce 1675 převzal rájecké panství a tím i Sloup Jan Kristian z Roggendorfu (syn Jany Drnovské), královský hejtman brněnského kraje. Po jeho smrti v roce 1701 zdědil panství jeho syn Karel Ludvík, který se oženil s Karolinou, dcerou Mikuláše Pálffyho. Hraběnka Karolina se ujala správy v roce 1741 a v letech 1751- 54 nechala ve Sloupě postavit chrám Panny Marie Sedmibolestné. Obec Sloup tehdy měla 131 obyvatel a 14 usedlostí včetně mlýna. V roce 1756 se hraběnka Karolina do Sloupu přestěhovala a až do své smrti v roce 1759 bydlela v "panském domě" (dnešní fara). V roce 1763 vykoupil rájecké panství Antonín Josef starohrabě ze Salm-Reifferscheidtu. V rukou tohoto rodu bylo panství až do roku 1945.

 

 V roce 2000 získal Sloup prestižní titul "Vesnice roku" a jako vítěz soutěže pak reprezentoval Českou republiku v Evropské soutěži vesnic. V květnu 2003 postihla Sloup ničivá přívalová povodeň, nemající obdoby. Ke dni 23.1.2007 byl Sloupu navrácen historický titul městys.